Praga PLDvK vz. 53/59 ( Ještěrka )
Praga PLDvK vz. 53/59 ( Ještěrka )
Samohybný protiletadlový dvojkanón Praga PLDvK vz. 53/59 „Ještěrka“ se vyráběl mezi lety 1970-1978 n.p. Škoda Plzeň (závod Elektrické lokomotivy). Tento protivzdušný obranný prostředek vznikl jako podpora motostřeleckých a tankových útvarů. Základním požadavkem bylo umístění 30 mm protiletadlového dvojkanónu vz. 53/59 na automobilový podvozek. Volba nakonec padla na upravený podvozek středního nákladního automobilu Praga V3S (PV3S). Výzbroj Pragy PLDvK vz. 53/59 tvoří dvojice 30 mm kanónů s inovovaným podáváním munice ze zásobníku, kdy podávání probíhalo z horní strany a vymetávání prázdných nábojnic probíhalo mimo vozidlo. Zásobník byl skříňový, zahnutého tvaru s kapacitou 50 nábojů, které se vkládaly ručně. Součástí horní lafety byla kabina střelce, vyhazovač a na pohyblivých ložiskách uchycená kolébka s vlastními kanóny. Kabina střelce byla chráněna pancéřovým plechem. U novějších zbraní byl použit protiletadlový zaměřovač vz. 61 pro střelbu nejen na vzdušné, ale i pozemní cíle. Vlastní palbu kanónů zahájil střelec pomocí levé nohy buď elektromagneticky, nebo v případě poruchy mechanicky. Na dolní lafetu se upevňoval PLDvK a provádělo se srovnání zbraně do palebném postavení. Lafeta byla připravena na snadné naložení a vyložení zbraně pomocí dvojice lyžin a navijáku. Elektrická výbava Pragy PLDvK vz. 53/59 umožňovala ovládání kanónů při náměru a odměru, dále elektromagnetické spouštění kanónů, dobíjení akumulátorů za jízdy z vozidla a v palebném postavení pomocí nabíjecí soupravy, vytápění kabiny střelce a signalizaci. Chod lafety zajišťovalo napětí 12 V nebo 24 V. Změnu napětí prováděl střelec a volil tak mezi pomalým a rychlým chodem lafety. Radiovou komunikaci mezi jednotlivými veliteli vozidel a velitelem baterie zajišťovala radiostanice RF-11 M s kmitočtem 48,5 - 51,5 MHz a prutovou anténou umístěnou na střeše vozidla. Vnitřní komunikace posádky probíhala pomocí hovorového zařízení, optické signalizace a signalizace střelce. Pohon vozidla zajišťoval řadový šestiválcový nepřeplňovaný vzduchem chlazený vznětový motor T-912. V přední části vozidla byla pancéřová nástavba motoru a kabiny posádky. V kabině vozidla se nalézala čtyři sedadla pro obsluhu. V přední části seděl řidič a velitel vozidla, v zadní pak dvojice nabíječů. Do kabiny se vstupovalo dvojicí sklopných dveří. Nad místem velitele je umístěna otočná pozorovací kopule. Na vozidle bylo vezeno 400 ks nábojů v 8 zásobnících a 400 až 500 ks nábojů v 10 truhlících. V zadní části plošiny vozidla je uchycena dvojice lyžin pro skládání a nakládání PLDvK. Pod plošinou je umístěn naviják pro spouštění, nakládání kanónu a také k vyprošťování vozidla. Využíváno byly následující druhy střeliva : 30 mm nárazový trhavý náboj se stopovkou - 30JFSv, 30mm protipancéřový zápalný náboj se stopovkou - 30JPZSv a 30 mm náhradní náboj se stopovkou - 30JNhSv. Na pozemní cíle mohla tato zbraň účinně útočit do vzdálenosti 2000 m. Uživatelem Pragy PLDvK vz. 53/59 byla kromě bývalého Československa také Libye, nebo bývalá Jugoslávie, kde byly „Ještěrky“ aktivně nasazeny v letech 1991-1995 v rámci Jugoslávské války. Z výzbroje České armády byla Praga PLDvK vz. 53/59 definitivně vyřazena v roce 2003. Za spolupráci při popisu Pragy PLDvK vz. 53/59 „Ještěrka“ děkuji panu Pavlu Horákovi z Přerova.
