SS-Hauptsturmführer, 5. SS-Panzer division Wiking 1944

SS-Hauptsturmführer, 5. SS-Panzer division Wiking 1944

Jsme v roce 1944 a 5. SS-Panzer division Wiking se v srpnu připojuje k německým silám a pomáhá vytlačit Rudou armádu z východního předměstí Varšavy. Zde bojující Hauptsturmführer ( kapitán ) z 5. praporu samohybných děl SS má za sebou rok plný ústupových bojů. V lednu 1944 byl spolu s ostatními pěti německými divizemi obklíčen v kapse u města Čerkasy na území, které se nakonec zmenšilo na pouhých 100 km čtverečních. Se štěstím spolu s dalšími 34.000 muži z kapsy vyklouzl a v březnu se připojil k postupu přes Pripjaťské močály směrem na město Kovel´ kde v dubnu prožil další tuhé boje. V červnu 1944 zažívá chvilky odpočinku po stažení své divize do Německa a již v srpnu se opět nalézá na bojišti v okolí Varšavy. Nyní osobně vede jeden ze zoufalých protiútoků...

Tento kapitán je již starým frontovým mazákem o čemž svědčí čepice staršího typu bez podbradníku. Oblečen je do polní blůzy vzoru M1943 v barvě polní šedi a do maskovacích kalhot s hrachovým vzorem, neboli tzv. vzorem Topfenmuster. Pod polní blůzou má oblečenu šedou úpletovou košili. Vyzbrojen je horkou novinkou samopalem Sturmgewehr 44 neboli (MP 44) a u pasu má komplet se třemi sumkami na zásobníky. Na pravé straně důstojnického opasku opatřeného dvěma jehlami má ještě pouzdro s osobní zbraní, kterou je pistole P 38. Na zádech za opaskem má zastrčen německý útočný granát vz. 24 neboli Stielhandgranate 24.

O příslušnosti k divizi vypovídá divizní páska na levé ruce se strojově vyšívaným nápisem WIKING. Na levé paži se také nachází rukávová orlice používaná jednotkami SS. Vojáci této divize nosili standardní límcové výložky s runami SS. Nárameníky jsou lemovány červenou barvou značící příslušnost k dělostřelectvu. Tento kapitán sloužící u divize od roku 1941 zdobí svou uniformu stužkou železného kříže II.stupně provlečením knoflíkové dírky a kromě toho nese jeho uniforma železný kříž I.stupně. U krku má zavěšenou nestandardní polní verzi rytířského kříže, která vznikala modifikací závěsného očka z železného kříže II. stupně. Jestliže bylo ploché, mohlo být použito závěsné očko a nákrční stuha rytířského kříže. Z dalšího odznaku za zranění ( Verwundetenabzeichen ) můžeme vyčíst, že tento důstojník byl již nejméně třikrát raněn. Na nohou má obuty šněrovací boty z hnědé kůže.

Před námi stojí opravdový veterán, který ještě netuší, že jeho divizi čeká v prosinci 1944 pokus o probití do obklíčené Budapešti, kdy bude odražena. V lednu a únoru 1945 přechází do defenzívy, aby v březnu byla součástí nevydařené ofenzívy u Balatonu, kdy postupuje zrádným bahnem jarní oblevy. Následně je vytlačena do Rakouska, doplněna menším počtem maďarských vojáků a v květnu 1945 kapituluje na území Československa do rukou Rudé armády. Zde již kapitulují pouze zbytky této divize. Kam až došel zde představený Hauptsturmführer to se můžeme pouze domnívat. Nyní se vrhá do útoku v Polsku a píše se rok 1944…